Záhlaví 5.jpg
logo.jpg
50 let.jpg

Historie a současnost Klubu chovatelů německých obrovitých strakáčů

(zveřejněno v časopise Chovatel č. 1/2010) 

Klub chovatelů německých obrovitých strakáčů byl založen v roce 1962. Jeden z členů - Miroslav Dresler z Únavy u Tachova - si pamatuje na úplné začátky. Dalším zakládajícím členem byl Vilo Čuvala z Dolného Oháje, který byl členem klubu chovatelů NoS na Slovensku.

Vzpomeneme na začátky, které, jak jsem zjistil z dostupných pramenů, byly velmi těžké. Prvním předsedou klubu byl zvolen Josef Sladký z Domažlic. Činnost se rozvíjela pomalu. Až zvolením nového předsedy Karla Varhana ze Stadic v roce 1969 se činnost klubu podstatně zlepšila. Společně s jednatelem Karlem Sýsem pozvedli klub na solidní úroveň.

Za vedení těchto dvou chovatelů začala cílevědomá práce Klubu chovatelů německých obrovitých strakáčů. Byla založena plemenná kniha, začaly být pořádány pravidelné klubové výstavy. Členská základna se pohybovala mezi 60-70 členy.

Řada současných členů vstoupila do klubu právě v tomto období a aktivně pracují dodnes. Patří mezi ně Bertin Baculák, Rostislav Furch, Milan Vokel, Zdeněk Záhrobský.

V roce 1974 byl do čela klubu zvolen Bohumil Plášil z Prahy, který tuto funkci vykonával až do roku 1980, kdy jej vystřídal Antonín Stehlík. Za působení tohoto předsedy se klub dále aktivně rozvíjel.

Byla navázána spolupráce se slovenským klubem chovatelů NoS.

Informovanost členů - klubovým zpravodajem.

Každoroční vyhodnocení klubové soutěže. Členská základna čítala 47 členů.

V roce 1988 byl zvolen do čela klubu Alois Machoň z Košic u Tábora. Bohužel koncem roku 1988 umírá. Po té byl do čela zvolen Pavel Tůma z Nové Paky, který tuto funkci vykonává dodnes.

Po roce 1989 řada členů klubu odešla, ale klub pracoval dále. Zůstali jenom opravdoví členové, zapálení pro toto plemeno. Postupem času členská základna opět narůstala. V současné době je v klubu registrováno 46 členů.

Zájem mezi členy dokazují výstavy, ať národní či speciální, které jsou obesílány (až na malé výjimky) členy našeho klubu.

Vzhledem k tomu, že členové klubu jsou ze všech částí naší republiky, 50% účast na schůzkách při těchto výstavách mluví sama za sebe.

Na výroční schůzi, která se jednou ročně uskuteční v Praze, je účast téměř 60%.

Každoročně je vyhodnocena klubová soutěž. Nejúspěšnějším chovatelům jsou předány věcné ceny. Dále je každý rok vyhodnocen šampión klubu. Majitel obdrží putovní pohár, který nese jméno bývalého předsedy a jednoho z nejúspěšnějších chovatelů NoS zesnulého Antonína Stehlíka.

Od roku 1997 je předáván pohár i na šampiónku klubu.

Jednou ročně je pro informovanost členské základny vydáván klubový zpravodaj. Lze konstatovat, že  práce  klubu  chovatelů NoS je na dobré úrovni. Úroveň chovu se zvýšila, má na tom i svůj podíl

dovoz zvířat ze zahraničí.

V poslední době se rozšiřuje chov NoS modrobílých, který v posledních létech zaznamenal značný pokles. Třetím uznaným rázem jsou NoS havanovití, které chová jenom pár chovatelů.

Pěkný německý obrovitý strakáč je ozdobou každé výstavy a naším cílem je toto plemeno dostat ještě na vyšší úroveň.

Je hodně chovatelů NoS, kteří nejsou členy klubu. Mají-li tito členové zájem o další zušlechťování tohoto plemena, měli by se zapojit do naší práce ku prospěchu českého chovatelství.

 

Německý obrovitý strakáč

Ozdobou každé výstavy je bezesporu německý obrovitý strakáč. Svojí výraznou kresbou přitahuje každého návštěvníka výstavy. V poslední době je zájem o toto náročné plemeno jednak z řad členů ČSCH, ale i mezi neorganizovanými chovateli. 

Klub chovatelů NoS má zájem na tom, aby se souběžně s kvantitou zvyšovala i jeho kvalita. Přísný výběr jedinců je základem plemenářské práce. Nejpodstatnější není bodové hodnocení králíka. Body nejsou dědičná vlastnost, jak si mnozí myslí, když nakoupí 95bodová zvířata. Čekají skvělé výsledky a často jsou hodně zklamáni.

Chovatel musí mít jasnou představu, jaké králíky k sestavení chovných párů potřebuje, aby mohl nedostatky odstranit a přednosti upevnit.

Pokud se chce chovatel tomuto plemenu věnovat, brzy zjistí, že k chovu potřebuje (chce-li dosáhnout nějakých výsledků) alespoň tři samce a osm až deset samic. Ne každý k tomu má podmínky. My všichni, kteří německé obrovité strakáče chováme, víme, že vystavovat lze jen hodně malé procento z odchovaných mláďat.

 

Základní poznatky k jednotlivým pozicícm u NoS:

Hmotnost - 6 kg = 10 bodů, nejmenší přípustná  hranice 5 kg. Abychom docílili stanovené hmotnosti i u potomstva, neměli bychom do chovu zařazovat jedince s hmotností menší než 5,75 kg. Při dnešní krmivové základně  (granule) je hmotnost 6 kg samozřejmostí.

Tvar - nedostatky v tvaru se vyskytují u samic. Volnější kůže na prsou nebo lalůčky. Ojediněle i u samců. 60% králíků má více či méně vystouplé kyčelní kosti. Pozor na vady pírka. Tyto vady jsou silně dědičné a zbavíte se jich pouze přísným výběrem chovných jedinců.

Typičnost - německý obrovitý strakáč patří do skupiny obrů. Musí to být na první pohled vidět, že jde o obra. Mohutné tělo se silnou kostrou, odpovídající délkou, silnými předními končetinami. Délka uší 16-17 cm. Hlava u samců musí být dostatečně široká, dobře klenutá, na první pohled by mělo být jasné, že jde o samce. U králice je hlava jemnější, ale ne úzká. Od králice s úzkou hlavou neodchováme hlavaté samce.

Srst - dostatečně pružná, délka přibližně 2,5 cm.

Kresba hlavy - uzavřené oční kroužky, čistá korunka, kontrastní ohraničení má přednost.

Kresba těla - skládá se z úhoře a boků. Úhoř dosti široký, pravidelný, nepřerušený. Boční kresba ne slitá, pokud možno skvrny v průměru 5 cm. Na každé straně alespoň tři.

Barva kresby - sytá barva, bez ojedinělých bílých chloupků. S podsadou a základní barvou nejsou problémy, taktéž s barvou očí. V modré barvě se často vyskytuje světlejší zbarvení.

 

Ještě ke strakatosti králíků - mnohé jevy v chovu králíků, se kterými se chovatelé neustále setkávají, se pro nás stávají samozřejmostí a mnozí z nás si ani neuvědomují, že tyto běžné jevy podléhají určitým zákonitostem.

U králíků strakáčů je k základnímu genotypu vyjádřenému symboly ABCD přidán symbol „K". „K" je symbolem  pro anglickou strakatost, se kterou se setkáváme u plemena NoS.

Anglickou strakatost podmiňuje dominantní vloha, kterou označujeme „K", recesivní vlohu „k".

Králíci s genovým párem „KK" jsou homozygotní. Jsou to králíci s neúplnou kresbou, tzv. mlynáři, méně životaschopní - nehodící se pro další chov.

Recesivní homozygoti s genovým párem „kk" jsou králíci celobarevní, tzv. kominíci, vyznačují se vysokou životaschopností a velkou odolností.

Ideální králíci s anglickou strakatostí jsou heterozygoti, označeni genovým párem „Kk". Tito králíci na všech výstavách poutají pozornost pro svoji krásnou kresbu.

Při vzájemném křízení jedinců s ideální kresbou „Kk" se nerodí jednotné potomstvo, nýbrž jedinci se třemi druhy genotypu - „KK, Kk a kk". Proto se může stát, že se v jednom vrhu objeví mláďata celobarevná, ideálně strakatá a mláďata s neúplnou kresbou. 

Autor článku: Pavel Tůma

 

 

 

 

 

 

 

Líbí se vám tyto stránky ???

Ano (382 | 92%)
Nic moc (13 | 3%)
logo Nos.BMP
logo.jpg
Plaketa 50 let NOS.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one